|
|
Územní studie aktuálního rozvojového území města Kroměříže
Sysel, Jakub ; Kopáčik,, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší studii nové zástavby aktuálního rozvojového území města Kroměříže v jeho severovýchodní části za psychiatrickou léčebnou mezi ulicemi Lutopeckou a Havlíčkovou. Toto území propojuje místní část Terezov a Barbořinu. Cílem studie bylo navrhnout nové bydlení pro více jak 1200 obyvatel v aktuálně ještě nezastavěné oblasti v souladu s platným územním plánem. Řešené území je rozděleno do 3 etap výstavby. Severovýchodní část navazuje na stávající bytovou zástavbu bytovými domy se 2-3 podlažími. Ve zbytku území jsou navrženy rodinné domy samostatné i částečně řadové. Vybavenost území je doplněno mateřskou školou, obchody a parkovacím domem. V souladu s územním plánem je zde navržený i park a sportoviště s hřištěm a sportovní halou. Charakter území je velmi ovlivněn některými stávajícími inženýrskými sítěmi a jejich ochrannými pásmy, jejichž přeložení je ekonomicky nevýhodné. Vzhledem k okrajové poloze řešeného území je ve studii navrženo rozšíření obsluhy hromadnou dopravou o další 2 místa. Nové dopravní propojení ulic Lutopecká a Havlíčková by způsobilo velký nárůst provozu přes řešenou oblast, proto se ve studii počítá se klidněným provozem v podobě omezení maximální rychlosti na 30 km/h a systém komunikací se skládá z obousměrných i jednosměrných komunikací. Dopravu v klidu zajišťují garáže patřící k rodinným domkům, doplněných o parkování podél cest. V části s bytovou zástavbou parkování možné jednak na venkovních parkovištích a pro doplnění potřebné kapacity je ve studii navržen i parkovací dům.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně pestrosti stravování a plnění nutričních požadavků klientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
JÍLKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení pestrosti stravování a nutriční skladbu jídelníčků v psychiatrické léčebně. Cílem je posouzení úrovně pestrosti stravování klientů a plnění jejich nutričních požadavků z hlediska příjmu energie a živin. Teoretická část přibližuje téma racionální výživy, dle které je sestavována dieta, kterou se pacienti v zařízení stravují a rovněž je zdůrazněna souvislost mezi konzumací alkoholu a vstřebáváním hlavních živin a mikronutrientů. Vlastní sledování se konalo ve vybrané psychiatrické léčebně v letech 2022 a 2023. Z hlediska hodnocení pestrosti stravování byl v každém ročním období zvolen jeden měsíc (leden, březen, červen, září) a v rámci tohoto měsíce byl vybrán vždy třetí týden, ve kterém byl stanoven nutriční příjem z celodenní stravy zajišťované léčebnou. Nutriční skladba týdenních jídelníčku byla stanovena pomocí veřejně dostupných databází. Týdenní příjem živin byl porovnán s normou potřeby živin pro dospělou populaci stanovenou dle DACH (2019). Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že příjem bílkovin byl ve všem měsících vyšší, než byla stanovená norma. Naopak deficitní ve všech čtyřech měsících se ukázal příjem sacharidů. Deficitní se ukázal také příjem hořčíku, který nedosáhl doporučeného množství příjmu ani v jednom z měsíců. Pozitivní byl příjem tiaminu, který byl téměř totožný s doporučeným denním příjmem. Vyhodnocením pestrosti měsíčních jídelníčků byla zjištěna téměř ve všech skupinách potravin (mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, ryby) jejich nedostatečná frekvence zařazování do jídelníčku. Zařazení luštěnin do jídelníčku bylo splněno v letním, zimním a jarním měsíci. Ve statistickém vyhodnocení nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi jednotlivými sledovanými měsíci.
|
|
|
Ústavní ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické - systém léčebných programů v psychiatrických nemocnicích /l éčebnách na Moravě
Pánková, Jana ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
posledních letech časté diskuze na téma ústavní ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické. Hovoří se o jeho smyslu, délce, neposlední řadě také o bezpečnostních opatření jakým způsobem funguje systém léčebných programů v psychiatrických nemocnicích/léčebnách na Moravě pro pacienty v ústavním ochranném léčení protialkoholním a protitoxikomanickém. Jak dlouhý je časový úsek léčby, v prostředí léčba probíhá, jak jsou jednotlivá oddělení pro léčbu závislostí zabezpečena a jakým způsobem je ústavní ochranné léčení ukončováno. Výzkum je prováděn na základě kvalitativní strategie, s pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů využitím prvků ze zakotvené teorie. Je realizován ve všech psychiatrických léčebnách a nemocnicích na Moravě. Výzkumný soubor tvoří 5 respondentů, jedná se výběr totální. provádění ochranného léč protialkoholního a protitoxikomanického. Nejednotnost spočívá především v ochranného léčení, dále v oblastech charakteristiky oddělení a ve způsobech ukončování nebo přeměny ústavního ochranného léčení. Výzkum také poukazuje na určité shody a to především v názoru na chybějící legislativu pro provádění ochranného léčení, nedostatečné bezpečnostní opatření na jednotlivých odděleních, problematickou komunikaci mezi zdravotnickou institucí a soudci a minimální motivaci k léčbě pacientů v...
|
|
|
Územní studie aktuálního rozvojového území města Kroměříže
Sysel, Jakub ; Kopáčik,, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší studii nové zástavby aktuálního rozvojového území města Kroměříže v jeho severovýchodní části za psychiatrickou léčebnou mezi ulicemi Lutopeckou a Havlíčkovou. Toto území propojuje místní část Terezov a Barbořinu. Cílem studie bylo navrhnout nové bydlení pro více jak 1200 obyvatel v aktuálně ještě nezastavěné oblasti v souladu s platným územním plánem. Řešené území je rozděleno do 3 etap výstavby. Severovýchodní část navazuje na stávající bytovou zástavbu bytovými domy se 2-3 podlažími. Ve zbytku území jsou navrženy rodinné domy samostatné i částečně řadové. Vybavenost území je doplněno mateřskou školou, obchody a parkovacím domem. V souladu s územním plánem je zde navržený i park a sportoviště s hřištěm a sportovní halou. Charakter území je velmi ovlivněn některými stávajícími inženýrskými sítěmi a jejich ochrannými pásmy, jejichž přeložení je ekonomicky nevýhodné. Vzhledem k okrajové poloze řešeného území je ve studii navrženo rozšíření obsluhy hromadnou dopravou o další 2 místa. Nové dopravní propojení ulic Lutopecká a Havlíčková by způsobilo velký nárůst provozu přes řešenou oblast, proto se ve studii počítá se klidněným provozem v podobě omezení maximální rychlosti na 30 km/h a systém komunikací se skládá z obousměrných i jednosměrných komunikací. Dopravu v klidu zajišťují garáže patřící k rodinným domkům, doplněných o parkování podél cest. V části s bytovou zástavbou parkování možné jednak na venkovních parkovištích a pro doplnění potřebné kapacity je ve studii navržen i parkovací dům.
|
|
|
Historie ošetřovatelství v regionu Mladá Boleslav
Ulčová, Dita ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Neuwirth, Jiří (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá historií ošetřovatelství v regionu Mladá Boleslav. Cílem bakalářské práce je nastínit historii, vývoj a současný stav ošetřovatelství v Mladoboleslavském regionu. Práce je koncipována jako historická. Bakalářská práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola popisuje ošetřovatelskou péči v pravěku a dokládá přítomnost pravěkého osídlení Mladé Boleslavi. Druhá kapitola se zaměřuje na ošetřovatelskou péči ve středověku, zejména na vznik špitálů na Mladoboleslavsku. Třetí kapitola popisuje zdravotnickou péči od doby osvícenské po konec první republiky. Největší zřetel je v této kapitole kladen na epidemie cholery, vznik vojenské a okresní nemocnice a psychiatrické léčebny v Kosmonosech. Čtvrtá kapitola popisuje ošetřovatelskou péči od konce druhé světové války až do současnosti. Blíže rozebírá vývoj okresní nemocnice a psychiatrické léčebny po druhé světové válce. Čtvrtá kapitola se věnuje též vzniku a vývoji zdravotnické školy v Mladé Boleslavi. Pátá kapitola předkládá vzpomínky zdravotních a dětských sester, které pracovali či pracují v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Vývoj ošetřovatelství v Mladé Boleslavi je dán stručně do kontextu s vývojem ošetřovatelství v Čechách. Historická práce je pro oživení doplnění obrazovou přílohou. Klíčová...
|
|
|
Kompetence a postavení sociálního pracovníka v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr
KAČENOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje tématu Kompetence a postavení sociálního pracovníka v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr (dále už jen PLČD). Bakalářská práce je prezentována jako monografická studie, popisuje tudíž pouze problematiku vztahující se k PLČD. Je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části blíže specifikuji PLČD jako zdravotnické zařízení, zmiňuji také fungování a systém léčebné péče. Dále se věnuji osobnosti sociálního pracovníka. V co nejširším kontextu se snažím zachytit témata, související s kompetencemi a postavením sociálního pracovníka. Cílem práce je definovat kompetence a postavení sociálního pracovníka v rámci systému léčebné péče v PLČD. Aby došlo k naplnění cíle práce, stanovila jsem si dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou kompetence a postavení sociálního pracovníka v rámci systému léčebné péče v PLČD? 2. Jaké je postavení sociálního pracovníka v rámci systému léčebné péče v PLČD? Výzkum je rozdělen na dvě části. První část je zaměřena na rozhovory se dvěma sociálními pracovnicemi, týkající se jejich kompetencí v PLČD, druhá část výzkumu se zaměřuje na rozhovory týkající se postavení sociálních pracovnic. Rozhovory se uskutečnily na základě souhlasu obou sociálních pracovnic i ředitele léčebny. K zachycení lepší kvality dat jsem využila diktafon, získaná data jsem následně zpracovala do elektronické podoby. K interpretaci výsledků jsem zvolila jako nejvhodnější metodu tabulkového zpracování, za účelem získání přehledného zpracování těchto výsledků. Výzkum umožnil zodpovědět obě předem stanovené výzkumné otázky. Z výzkumu vyplynulo, že kompetence sociálního pracovníka v PLČD zahrnují široký komplex dovedností, kterými by měl disponovat. Měl by být schopen orientovat se v mnoha právních odvětvích, znát základní zásady krizové intervence, ovládat na vysoké úrovni komunikaci, hlavně ve vztahu s pacienty. Co se týče postavení sociálních pracovnic v PLČD bylo zjištěno, že své postavení v PLČD vnímají sociální pracovnice dobře a že se cítí být plnohodnotnými členy v multidisciplinárním týmu pracovníků. Do jisté míry mají volnost v rozhodování, pokud to však vyžaduje situace pacienta, dochází ke konzultaci a následnému řešení v týmu. Vždy dojde i na základě kompromisu k nějakému společnému vyřešení i těch nejkomplikovanějších nebo krizových situací. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro obě sociální pracovnice, včetně mě, z důvodu uvědomění si svých dosavadních kompetencí a možností, jak se v některých kompetencích dále zdokonalovat. Kompetence i postavení jsou do určité míry specifické, vzhledem k prostředí léčebny a její cílové skupiny.
|
|
|
Využívané metody sociální práce u pacientů hospitalizovaných v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr
DOLEŽALOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociální práce realizované v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, která se specializuje na léčbu závislosti na návykových látkách. V této léčebně je sociální práce součástí terapeutického procesu a je důležitým nástrojem řešení sociálních důsledků. V teoretické části diplomové práce představuji problematiku sociální práce, roli sociálního pracovníka ve zdravotnictví a sociální služby zaměřené na cílovou skupinu osob závislých na návykových látkách. V této části práce se okrajově věnuji i problematice závislosti a sociální práci s osobami, jež mají problémy s návykovými látkami. Praktická část je realizována kvalitativním výzkumem za použití metody dotazování. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 3 sociální pracovnice. Pro konstrukci vzorku byla vybrána metoda totálního výběru. Druhý soubor tvořili aktuálně hospitalizovaní pacienti. Z tohoto souboru byl vybrán výzkumný vzorek 12 pacientů metodou kvótového výběru. Všechny rozhovory byly zpracovány, data kategorizována a zpřehledněna do tabulek. Cílem diplomové práce bylo zmapovat metody a techniky sociální práce, které sociální pracovnice při své páci s pacienty používají a jaká sociální pomoc je pacienty nejčastěji využívaná. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o možnostech sociální práce dostatečně informováni a zda jsou s poskytováním sociální pomoci spokojeni. Výzkum ukázal, že sociální práce má v komplexní terapii své pevné místo a je všemi členy terapeutického týmu podporována. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice nejčastěji používají metody práce s jednotlivcem, skupinou, rodinou a komunitou za použití technik rozhovoru, aktivního naslouchání, přehrávání rolí a názorné instruktáže. Převážně aplikují přístup orientován na úkoly. Sociální pracovnice nejčastěji spolupracují se členy terapeutického týmu, s pacienty, s jejich rodinnými příslušníky a s pracovníky mnoha dalších institucí. Z výzkumu též vyplynulo, že pacienti nejvíce využívají sociální, právní a pracovní poradenství. Nejčastěji využívají pomoc při obstarávání nových osobních dokladů, při řešení dluhové problematiky, hledání vhodného bydlení a zaměstnání, při řešení rodinných potíží a důsledků trestné činnosti. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že pacienti jsou o sociální pomoci dobře informováni a s jejím poskytováním jsou velmi spokojeni. Domnívám se, že cíle mé práce byly naplněny a na výzkumné otázky poskytly odpovědi. Práce by mohla posloužit k poskytnutí informace o tom, jak je sociální práce v takovémto specifickém zařízení realizována. Výsledky by mohly být podnětem, jak pracovní podmínky pro realizaci sociální práce zlepšit a poskytování sociální pomoci tak více zefektivnit.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v psychiatrické léčebně v Dobřanech
BRUNÁTOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá tématem syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. V teoretické části je popisován současný stav problematiky syndromu vyhoření. Dále zde stručně charakterizuji Psychiatrickou léčebnu v Dobřanech, jednotlivá oddělení léčebny a práci sociálních pracovníků v této léčebně. Praktická část této práce se zaměřuje na zjištění výskytu syndromu vyhoření a existence tohoto syndromu u sociálních pracovníků v již zmíněné léčebně. Použitou metodou v tomto výzkumu byl dotazník s otevřenými otázkami. Odpovědi v tomto dotazníku potvrzovaly či vyvracely hypotézy, které jsem stanovila.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
host ::
RSS.